Vyvýšený záhon pro školku

Vyvýšený záhon pro školku 

Děti často vědí, jak zelenina vypadá na talíři, ale už méně přemýšlejí nad tím, kde vlastně roste a co všechno je potřeba udělat, než se dostane až k nim. Stejně na tom byl i Vojta ze školky. Když se ho paní učitelka zeptala, odkud má mrkev, odpověděl jednoduše – z obchodu.

A právě to byl jeden z důvodů, proč se ve školce rozhodli vytvořit dětem vlastní vyvýšené záhony a vytvořit tak prostor pro pěstování na zahradě mateřské školy. Aby si mohly samy vyzkoušet, co obnáší sázení, péče o rostliny i následná sklizeň. Celou stavbu zachytila také reportáž pořadu Po moravsky od TVS.

Zeleninová zahrádka ve školce

Paní učitelky chtěly dětem ukázat, že zelenina nezačíná v obchodu. Cílem bylo dát jim možnost zasadit si vlastní semínka, pečovat o ně, a nakonec také ochutnat to, co si samy vypěstovaly. Zahrádka se tak může stát jednoduchým projektem od semínka ke sklizni.

Ve školce ve Velkém Ořechově mají tři třídy, a proto vznikly tři záhony, aby měla každá třída vlastní prostor pro pěstování zeleniny na školní zahradě.

Zpočátku si děti nebyly jisté, jestli stavbu zvládnou. Paní učitelka jim ale věřila a na pomoc přizvala také Dušana. Jak se později ukázalo, obavy byly zbytečné. Děti se do práce pustily s chutí a stavění je velmi bavilo.

Záhon, který si děti postaví samy 

Smyslem celého projektu nebylo jen vypěstovat zeleninu a bylinky. Paní učitelky chtěly dětem ukázat, jak postavit vyvýšený záhon ve školce a co všechno jeho založení obnáší. Pro toto byla stavebnice ideální a děti se zapojit už od samotného začátku.

Do projektu se zapojili také rodiče, kteří pomohli s přípravou i samotnou realizací. Díky tomu se ze stavby záhonů stala společná aktivita dětí, učitelek i rodičů. Děti tak mohly sledovat celý proces založení záhonu ve školce od první kostky až po hotový záhon připravený k osázení.

Dřevěný záhon pro školku

Když paní učitelky oslovily rodiče s nápadem na vyvýšené záhony, setkaly se s velkým zájmem. Objevily se také nabídky na výrobu klasických dřevěných záhonů.

Nakonec se ale rozhodly pro plastové záhony. U dřeva měly učitelky obavy především z životnosti a pravidelné údržby, kterou by záhony v dalších letech vyžadovaly.

Společně s jedním z rodičů objevily stavebnici Flexi Element. Zpočátku měly pochybnosti, zda je plast vhodný materiál pro záhon, ve kterém budou děti pěstovat zeleninu. Flexi Element je vyrobený z recyklovaného plastu a materiál je testovaný podle požadavků srovnatelných s těmi, které se používají u dětských hraček.

Výhodou je také jednoduchá údržba. Záhon není potřeba pravidelně natírat nebo jinak ošetřovat a výrobce, firma Kasko, garantuje až 20 let životnosti.

Děti zvládly stavbu téměř samy

Původní plán byl jednoduchý. První řadu záhonu měli postavit dospělí, u druhé měly děti pomáhat a třetí už si měly zkusit samostatně.

Nakonec to dopadlo jinak. Děti rychle pochopily, jak jednotlivé kostky fungují, a pomoc dospělých nakonec téměř nepotřebovaly. Jednotlivé kostky stavebnice skládaly jednu po druhé a mohly tak přímo sledovat, jak jim záhon roste před očima.

Právě jednoduchý stavebnicový systém je praktický pro podobné společné projekty. Děti se mohou do práce skutečně zapojit a paní učitelky mohou propojit stavbu s učením venku na školní zahradě.

Vyvýšený záhon je potřeba zpevnit 

U vyvýšeného záhonu ve školce nestačí jen poskládat jednotlivé řady. Jakmile ho naplníme zeminou, začne na jeho stěny působit poměrně velký tlak.

Proto je důležité konstrukci správně zpevnit. Do kostek si vyvrtáme díry a záhon stáhneme šponovacím drátem. Ten pomáhá udržet stěny záhonu na místě a zabraňuje tomu, aby se záhon pod tlakem zeminy rozjížděl.

Tento krok bychom při stavbě vyvýšeného záhonu neměli vynechat. Správné zpevnění pomáhá udržet konstrukci stabilní i po naplnění.

Jak naplnit vyvýšený záhon v MŠ 

Jakmile byly záhony hotové, přišla na řadu výplň vyvýšeného záhonu ve škole. Jednotlivé vrstvy jsme skládali postupně. Na dno přišla štěpka, následovala vrstva hlíny a kompost. Vrchní část jsme doplnili substrátem. Taková příprava půdy pro školní záhon vytvořila prostor, do kterého už děti mohly přímo sázet.

Sázet můžeme i na podzim 

Ani zářijový termín nemusí znamenat konec zahradnické sezóny. Do podzimního záhonu můžou děti zasadit například polníček, špenát nebo řeřichu – tedy rychle rostoucí zeleninu pro děti, u které brzy uvidí první výsledky. První úrodu tak mohou ochutnat ještě během podzimu.

A právě rychle rostoucí druhy jsou pro děti ideální. Na výsledek nemusí čekat několik měsíců a mohou průběžně sledovat, jak se záhon ze dne na den mění.

Zahrada je také místo pro učení  

Vyvýšené záhony mají ve školce ještě jednu praktickou výhodu. Rostliny jsou oddělené od okolní zahrady, takže nehrozí, že by je děti při běhání po trávníku omylem pošlapaly.

Samozřejmě se může stát, že při práci některou rostlinku nechtěně vytrhnou nebo poškodí. I to ale k zahradničení patří. Děti se postupně učí, jak s rostlinami zacházet, co potřebují k růstu a že výsledky nepřijdou okamžitě.

Záhon se tak nestává jen místem pro pěstování, ale také přirozeným prostorem pro venkovní vyuku na školní zahradě a environmentální výchovu na školní zahradě.

Děti mohou přímo pozorovat životní cyklus rostliny, poznávat, co rostliny potřebují k životu a vlastní zkušeností si budovat vztah k přírodě přes zahradničení.

Teď už je záhon také v rukou dětí 

Stavbou záhonu celý projekt nekončí. Naopak – tím všechno teprve začíná. Každá ze tří tříd má svůj vlastní záhon, o který se bude postupně starat. Právě pravidelná péče o záhon ve školce, sázení, zalévání a čekaní na první úrodu jsou další části celého projektu.

Než ale skutečné rostlinky vyrostou, děti si našly vlastní způsob, jak prázdné záhony trochu oživit. Nakreslily a vystříhaly zeleninu z papíru, připevnily ji na špejle a zapíchaly do zeminy.

Když si děti vypěstují vlastní úrodu 

Vyvýšený záhon může být pro školku mnohem víc než jen další prvek na zahradě. Děti díky němu vidí celý proces od stavby přes sázení až po sklizeň a mohou si všechno samy vyzkoušet.